Vincent

Pavel Bobek

1:Stále stejnoEE4sustmou  E 
svítí plátno bloF#mudících
  F7maj
malíř půlnoc kreslí smích
ten oHbraz píseň zpívá poEjednou.
2:Stíny na kopcích
ticho hnízd a moudrý sníh
svál sem hřích všech dětských cích
v těch barvách, které prosí tě pojď k nám.
R:EJá už vím F#m7a znám,
H7co jsi tenkrát tEoužG#mil říct
C#ma jak jsi trpěl pro své F#mnadání
H7učit lidi vC#midět víc,
však nebyl nikdo kdo by naF#7slouchal,
F#m7snad dnH7es tu s tebou stáEl.
3:Stále stejnou tmou
stejné louky tu hoří dnes
mraky láká do nebes
kde Vincentovi modré oči sní
4:Jak jen pozmění
barvy žhnoucích slunečnic
vítr v tváři má pár skic
to smýknul štětce touhy van Gogh sám.
*:A svět tě tF#mak trýznil
H7tvou lásku splácelE zlG#mým
C#mjen černF#mé vrány nad tvou hlavou
ctí tvouAm mysl bolavou
světE nazval velkou D#vášeň šílenstC#7vím
a jF#má chci ti říct Vincente,
F7maj
že není nikde svět pro lásku
H7tvou se kterou bEdím.
5:Stále stejnou tmou
portrét v tichu muzejním
něžná dlaň - hold váženým
všem očím které nesmí rozumět
6:Prohlíží si prázdnou zeď
a chlápka v cárech nejchudších
v tvých růžích trn snad ostřejší
než kord co slouží srdci divným hrám
R:Já už vím a znám,
tak hledat musíš dál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:37.698+00:00
Výsledky hledání: